Komu patří titul mistryně světa 2001 ?

Pouze několik dní po skončení Mistrovství světa ve skocích na trampolíně 2001 v dánském Odense se ukazuje, že zřejmě došlo k chybnému hodnocení v souboji o zlatou medaili v olympijské disciplíně žen jednotlivkyň. Videoanalýzou jednoznačně potvrzený nadhodnocený koeficient obtížnosti dopomohl Rusce Irině Karavaeve ke zlatu, zatímco se takto o pouhou jednu desetinu poražená Němka Anna Dogonadze musela spokojit se stříbrnou medailí ....
Technická komise skoků na trampolíně Mezinárodní gymnastické federace (FIG) celý případ prověřuje a hledá řešení ....

Odborná veřejnost zná volnou sestavu Iriny Karavevy velmi dobře, vždyť ve finále při mistrovství světa v Odense nepředvedla novou. A zlato vyhrála s náskokem jedné desetiny před Němkou Annou Dogonadze-Lilkendey ....

A nyní ovšem při zkoumání videozáznamů vychází najevo, že nebyla zacvičena obtížnost 14,6 bodu, ale jen 14,4 bodu. V protokolech se ale objevila obtížnost 14,6 bodu ! To by znamenalo, že s náskokem jedné desetiny by si zasloužila titul mistryně světa Anna Dogonadze - a Irině Karavaeve by zbylo stříbro !?

?

Technický řád pro soutěže ve skocích na trampolíně nyní vlastně ani žádný protest neumožňuje a už vůbec žádná změna není po vyhlášení vítězů možná.

Kde tedy jsou příčiny nebo řešení této zřejmé velké nespravedlnosti ?

Do finálových soutěží nasazuje technická komise tak jako tak ty nejlepší rozhodčí. To je také nesporné v případě obou kolegů z Kanady a Polska, jejichž kvality také vlastně vylučují jakýkoli omyl.
Zbývá ještě možnost chybného přenosu dat. Nikdo totiž tuto nyní nepochybně nesprávnou známku za obtížnost vlastně nezahlédl ! Na vině by mohl být ukazatel, na kterém se zobrazují známky, mínili někteří přítomní a postižení. "Příliš malý a doba zobrazení známek byla příliš krátká ....", říkají některé názory odborníků.

A co teď ?

Tuto otázku nyní řeší technická komise skoků na trampolíně FIG. Poté, co již při olympijských hrách došlo k chybnému nastavení výšky přeskokového koně při soutěžích sportovních gymnastek žen a poté i k nepříjemným následkům, očekává se nyní od mezinárodní federace, že také najde přijatelné, sportovní řešení.

Ve smyslu džentlmenské dohody by přeci mohlo být nalezeno řešení. Na základě uznání objektivní videoanalýzy by se mělo po ruských odpovědných funkcionářích požadovat, aby uznali předložené skutečnosti i faktickou mistryni. A protože nyní ale postižená Irina Karavaeva absolutně není vinna za chybné rozhodnutí, neměly by kroky FIG vést k tomu, aby jí byla odebrána koruna nejlepší trampolinistky, ale aby koruna byla rovnocenně a šalamounsky nasazena i hlavní postižené ! A to i přesto, že pro to v dosavadní historii skoků na trampolíně není žádný příklad - ale život nevylučuje právě omyly a chyby. Záleží pouze na tom, jak se s nimi zachází !

převzato z internetového magazínu GymMedia, autor : Eckhard Herholz

21.8.2001 : Anna Dogonadze (Německo) vyhlášena mistryní světa 2001 (INFO)

Světové závodní skákání na trampolíně je zvláštní komunitou. Mezi účastníky vrcholných světových soutěží - závodníky, trenéry, rozhodčími a funkcionáři (a někteří se navzájem znají již mnoho let) panují vztahy přátelství a respektu, téměř rodinná atmosféra. A nyní, díky nešťastné chybě, projdou tyto vztahy druhou velkou zkouškou (nutno dodat, že v první zkoušce, kterou byly Olympijské hry 2000 v Sydney, se ctí obstály).

Jak asi vznikla tato chyba, malá svojí příčinou, ale nesmírně velká svým následkem. Bylo by omylem se domnívat, že taková chyba je absolutně výjimečná. Nikoli, člověk a tedy i rozhodčí obtížnosti je tvor chybující a navíc ve finále mistrovství světa pracuje pod velkým časovým tlakem.
Měl jsem možnost pracovat s oběmi rozhodčími obtížnosti jako jejich asistent při kvalifikaci soutěže synchronních dvojic žen a tak vím, že základem jejich hodnocení obtížnosti sestavy byl záznam jednotlivých prvků sestavy, jejich kontrola se závodní kartou, zaznamenávání příslušných změn a často i využití údajů z karty pro kontrolu samostatně vypočítané známky za obtížnost.

Byla tedy špatně sečtena obtížnost nebo, při nesouladu obou rozhodčích, použita pod časovým tlakem pro kontrolu známka uvedená v závodní kartě nebo byla správná známka nesprávně zadána do počítace ? To se již nikdy nedozvíme.

O 1 bod nesprávný (nižší) součet známky za obtížnost jsme koneckonců na mistrovství světa objevili i u naší synchronní dvojice Lenka Honzáková s Petra Vachníková. Ten po naší reklamaci ještě před finále ale nakonec nebyl vyššími místy opraven, a to i zřejmě proto, že neměl žádný vliv na umístění naší dvojice a že výsledkové listiny z kvalifikace již byly namnoženy.
V tomto případě se skutečně jednalo o chybu v součtu, neboť jednotlivé prvky a jejich hodnotu obtížnosti měli rozhodčí zaznamenány správně. Pro úplnost je nutno dodat, že do výsledku započítaná obtížnost byla 9,2 bodu, naše dvojice zacvičila 10,2 bodu a do závodní karty několik dní před závodem zapsala 9,3 bodu (proč, to už je ale jiná historie).

Může ale k takovým chybám docházet i při našich soutěžích ? Může a dokonce už k nim i několikrát došlo (a nejzávažnější z nich připravila o titul juniorských mistryň republiky 2000 pár Adéla Mikalová / Libuše Pilzová (viz), když se u nich ve výsledkových listinách objevil nesprávný součet správných známek). I proto je rozumné ustanovení mezinárodních soutěžních pravidel, že po vyhlášení vítězů jsou výsledky soutěže neměnné, což brání časově neomezeným (byť i oprávněným) změnám výsledků. Rozumné, ale i nespravedlivé ....

Není proto buzerací požadavek, aby si závodníci a jejich trenéři kontrolovali ukázané známky a aby při tuzemských soutěžích rozhodčí obtížnosti kontrolovali známky za obtížnost ve výsledkových listinách ještě před vyhlášením vítězů. Je to jen v zájmu spravedlnosti.

Vladimír Zeman, předseda KT ČGF