Jak jsme prožívaly Juniorské mistrovství Evropy 2000

Eindhoven Holandsko 15.-19. října 2000

Mistrovství Evropy juniorů. "Jesuskote !"  "No konečně !"  "Já budu mít strašnou trému !"  "Už se nemůžu dočkat !"
Tak takovéhle pocity a nálady panovaly v naší výpravě v neděli 15. října ráno. Líba se už nemohla dočkat, Peťa taky ne. Áďa se pro změnu trémovala už dopředu a já ? Já se klepala jak malý ratlík. Ale už se nedalo nic dělat. Všechny jsme seděly v autě, které si to směřovalo do Eindhovenu v Holandsku.

Pro začátek by se slušelo, abych Vám představila naši výpravu.
Začnu klasicky od nejstaršího. Holka s neustále dobrou náladou a ta, která ostatní zaručeně rozesměje, je Petra Kořínková (17 let, členka Sokola Brno-Komárov), bydlí v Brně a učí se na švadlenu. Potom je tu tak trochu snílek Adéla Mikalová (pro všechny Áďa), 16 let, bydlí v Litoměřicích a studuje na gymnáziu. Další členka výpravy je pohodářka s chladnou hlavou, kterou jen tak něco nerozhodí - Líba Pilzová - 16tiletá studentka litoměřického gymnázia. Obě trénují v SK GT Litoměřice. No a potom já, člověk ochotný obětovat téměř vše svému snu - Kristýna Závodníková, 15 let, Sokol Brno-Komárov - bydlím v Brně a studuji gymnázium. A nakonec, ale teď už ne nejmladší, ale nejstarší, naše zodpovědná trenérka a také řidička Míla Marková (Sokol Brno-Komárov).

A teď zpátky k realitě. Je neděle 15. října a my stojíme před domem litoměřického trenéra a netrpělivě čekáme na ostatní. My z Brna (já, Peťa a Míla) už máme za sebou víc jak 300 kilometrů. Po chvilce čekání se naši spolujezdci přece jen objeví. Zapomněla jsem říct, že jsme jeli se seniorskou reprezentací, protože tohle je první závod mistrovství Evropy, kde se koná juniorský a seniorský závod současně.

Cesta ubíhala docela rychle, ale se spoustou přestávek jsme to do Holandska nestihli podle plánu, a tak jsme zmeškali večerní trénink. Ale přišli jsme se do haly alespoň ukázat a zaregistrovat. "Starý páky" se hned začaly se všemi známými zdravit a bavit a my jsme zůstaly u toho, abychom na sebe vzájemně pokývli hlavou, případně prohodily s velmi pečlivou anglickou výslovností : "Hi !" Však ale počkejte za pár let !!!
Všechny si nás pak pořadatelé hned vyfotili a tak jsme se po půlhodinovém uvítání, prohlédnutí tělocvičny, pečlivém pozorování soupeřů a zkonstatováním, že to tedy bude "nářez", mohly vydat do hotelu, který jsme naštěstí brzy a bez problémů našli.Všechny jsme si šly hned lehnout, protože jsme byly unavené po náročné cestě a abychom další den byly odpočaté na tréninky.

Druhý den neproběhl zrovna dobrodružně nebo nějal zvlášť zajímavě. Vstávaly jsme brzy a celý den jsme strávily pendlováním mezi hotelem, halou a motelem, kda jsme se stravovaly. Tréninky jsme absolvovaly dva. Oba zatím byly jen takové rozcvičování, abychom si zvykly na jinou trampolínu a nové prostředí před tak důležitým zítřejším závodem.
Tak a je to tady !!! Všechny čtyři jsme se toho dne 17. října 2000 probudily s takovým divným bolením, možná kručením v břiše, ale nebyl to ani hlad, ani to, že bychom včera něco špatného snědly, ale byla to jen prachobyčejná tréma před naším nejdůležitějším závodem v životě. Brzy ráno jsme měly poslední krátký trénink a pak jsme jely zpět do hotelu se učesat, namalovat a upravit tak, abychom rozhodčí zaujaly nejenom svými výkony, ale i svým vzhledem.

Jak se nám to podařilo ??? Posuďte sami !

Jednotlivci.
Všechny tři holky šly ve stejné skupině, protože dohromady tvořily družstvo. Já jsem jela pouze do závodu synchronních párů a tak jsem měla možnost vidět jejich vystresované obličejíčky těsně před závodem úplně v klidu.

Skupina holek měla přijít na řadu ve 13.30 hodin, ale protože celý závod měl půl hodiny zpoždění, začaly až ve 14.00 hodin. Z našich holek nastupovala první Áďa, potom Peťa a polední Líba. Všechny holky odskákaly povinnou sestavu standardně (spíš podprůměrně), ale byly to jejich první mezinárodní závody tak vysoké úrovně, takže se od nich žádný zázrak neočekával, ale mohly se blýsknout víc. Jenomže potom přišly na řadu volné sestavy a to bychom i tohle provedení braly všemi deseti.

Áďa totiž vypadla pátým skokem na molitan ven z trampolíny, Líba se pro změnu zastavila po druhém skoku, protože se jí podlomila kolena. Peťa sice jako jediná dojela svoji sestavu do konce, ale vylehčila ji a místo KO 8,0 skočila pouze 6,8 bodu. Takže jednotlivci se nám moc nepovedli, tím pádem ani družstva - skončily jsme na 12. místě.

Synchrony.
A tak se naděje, jak alespoň trochu uspět a spravit tak reputaci České republice byl náš synchron. Přišly jsme na řadu v 17.00 hodin a nastupovaly jsme páté.

Povinná sestava se nám docela povedla, předvedly jsme náš lepší průměra tak jsme se alespoň trošku uklidnily před nadcházející volnou sestavou. Ta se nám moc nepovedla, byla to druhá nejhorší volná sestava rozřazovacího závodu, pokud nepočítám páry, které vypadly úplně. A protože jsme měly docela náskok z povinné sestavy, po rozřazovacím závodě jsme se dělily o 7. místo s Ruskami. Na jednu stranu jsem byla strašně ráda, že jsme se dostaly do finále, ale i trošku zklamaná, že jsme nepředvedly tak kvalitní výkon a že už naše umístění můžeme jen stěží vylepšit.

Po našem závodě se ještě konalo finále družstev, které vyhrály Holanďanky, u juniorů s převahou zvítězili Němci. To jsme ovšem neviděly, protože jsme spěchaly do hotelu se vyspat.

Finále.
V den finále synchronů jsme s holkama vstávaly docela pozdě a dopřály jsme si bohatou snídani, připravily si věci na závod a vyrazily do haly. Okolo poledne jsme měly poslední trénink a pak už jen čekání na závod. Finále synchronů bylo na programu jako první. O půl druhé odpoledne jsme už hrdě kráčely na nástup a ještě hrději vykročily, když hlásili naše jména a Českou republiku. Na trampolínu jsme nastupovaly jako třetí s velkou trémou, ale moc to znát nebylo. Dostaly jsme ještě o desetinu menší známku než v rozřazovacím závodě. Rusky nás sice předběhly, ale protože Polky nedokončily svoji sestavu, zůstaly jsme na docela slušném 7. místě.
Po vyčerpávajícím závodě jsme už jen sledovaly ostatní závodníky, mezi kterými kralovali Němci. Získali všechny 4 možné tituly.

Závěrem.

Dnešní závod proběhl jako po másle (bez včerejšího zpoždění), a tak nám zbyla spousta času na povídání v hotelu. Chvíli jsme diskutovaly a nakonec jsme se shodly na důvodech našeho neúspěchu. Líba nejspíš neunesla tíhu zodpovědnosti, všichni od ní očekávali účast ve finále. Áďu asi přemohla tréma a Peťa si ve svých sestavách není natolik jistá, jak by měla být. A zajímá Vás, jak zhodnotili náš synchron naši trenéři ? Tak nějak neutrálně, popravdě řečeno, očekávala jsem větší ovace, ale naši trenéři nejsou moc zvyklí chválit.
Po diskuzi jsme všechny zalezly naposledy do hotelových postýlek a nadechly se holandského vzduchu, který zanedlouho potom opustíme. Přestože jsme ráno vyjely velice brzy, po cestě nás zdržely dvě velké zácpy na dálnici a do Česka jsme dorazily se značným zpožděním. Holky z Litoměřic jsme vysadily kolem 18.00 hodin a my jsme do Brna dojely před 22.00 hodinou a já ten večer usínala s pocitem, že se mi splnil jeden z mých mnoha snů o vrcholovém sportu.

Kristýna Závodníková - juniorská reprezentantka České republiky

Výsledky Juniorského mistrovství Evropy 2000

JUNIORKY JEDNOTLIVKYNĚ :			Body	PS	VS	ko	ROZ	FS	ko
1.	Vera Nohse	Německo	94,5	25,7	35,0	9,5	60,7	33,8	9,5
2.	Irina Padasenko	Bělorusko	93,8	25,8	33,3	9,0	59,1	34,7	9,0
3.	Laetitia Pasquier	Francie	93,7	25,9	34,0	9,8	59,9	33,8	9,8
35.	Petra Kořínková	Česká republika	52,6	23,6	29,0	6,7	52,6
43.	Adéla Mikalová	Česká republika	34,3	24,1	10,2	3,8	34,3
46.	Libuše Pilzová	Česká republika	30,5	24,0	6,5	2,3	30,5
JUNIOŘI JEDNOTLIVCI :			Body	PS	VS	ko	ROZ	FS	ko
1.	Karsten Kuritz	Německo	102,7	26,7	37,9	12,6	64,6	38,1	12,6
2.	Renaud Victor	Francie	101,7	26,7	37,4	12,6	64,1	37,6	12,6
3.	Juri Koziakov	Rusko	101,1	27,3	36,7	11,1	64,0	37,1	11,1
JUNIORKY SYNCHRONNÍ DVOJICE :			Body	PS	VS	ko	ROZ	FS	ko
1.	Nancy Gehring	Německo	124,2	35,9	43,5	8,5	79,4	44,8	8,5
	Vera Nohse
2.	Sylvia Hsu	Holandsko	121,8	36,6	42,3	6,8	78,9	42,9	6,8
	Gineke Jager
3.	Amelie Meurat	Francie	121,3	35,6	42,9	8,0	78,5	42,8	8,0
	Laetitia Pasquier
7.	Petra Kořínková	Česká republika	117,5	35,4	41,1	6,6	76,5	41,0	6,6
	Kristýna Závodníková
JUNIOŘI SYNCHRONNÍ DVOJICE :			Body	PS	VS	ko	ROZ	FS	ko
1.	Adam Goetz	Německo	129,1	36,0	45,9	10,6	81,9	47,2	10,6
	Karsten Kuritz
2.	Michel Boillet	Švýcarsko	128,3	36,2	46,0	11,5	82,2	46,1	11,5
	Ludovic Martin
3.	Sebastien Martiny	Francie	128,1	35,6	46,0	10,8	81,6	46,5	10,8
	Gregoire Pennes
JUNIORKY DRUŽSTVA :			Body	PS	VS		ROZ	FS
1.	Francie		98,2	76,1	99,4		175,5	98,2
2.	Holandsko		97,7	78,1	98,4		176,5	97,7
3.	Ukrajina		97,6	76,2	98,8		175,0	97,6
12.	Česká republika		117,4	71,7	45,7		117,4
JUNIOŘI DRUŽSTVA :			Body	PS	VS		ROZ	FS
1.	Německo		110,3	81,5	112,6		194,1	110,3
2.	Bělorusko		105,3	80,0	103,1		183,1	105,3
3.	Velká Británie		104,3	78,5	105,7		184,2	104,3

úplné výsledky