Rozhovor s žákovskými mistry 2003

V druhé polovině listopadu, 22.11.2003 se v sokolovně Sokola Žižkov I. v Praze sešli nejlepší čeští žákovští trampolinisté a po urputných bojích si mezi sebe rozdělili tituly žákovských mistrů České republiky pro rok 2003 v soutěžích jednotlivců, synchronních dvojic a družstev. Ti nejúspěšnější pak po skončení závodu exluzivně odpovídali :

Výsledky Žákovského mistrovství České republiky 2003 : {info}

Zita Frydrychová {info} TJ Lokomotiva Liberec

Pavel Štefela TJ Rožnov pod Radhoštěm

Kteří ze soupeřů Vám nejvíce šlapali na paty a jak ?
Zita Frydrychová : Petra Anýžová a Gábina Palacká a ne moc dobrý pocit jsem měla i z Ivy Bubeníkové. Petra skočila perfektně finálovou sestavu a dostala proto vysoké hodnocení od rozhodčích, Gábina má velice dobré provedení, kde nasbírá vyšší hodnocení než já a Iva je v poslední době silná a dost nevyzpytatelná soupeřka. Myslím si, že se na každé z nás ale projevila nervozita a to se u některých odrazilo i ve finálové sestavě.
Pavel Štefela : Nejvíc mi na paty šlapal Tomáš Brzek, který svou sestavu vylehčil a zlepšil provedení. Z něj jsem měl docela strach.

Co připravujete nového ?
Zita Frydrychová : Určitě novou a obtížnější sestavu, která bude obsahovat i nové prvky. Ale hodnotu obtížnosti a prvky, které se chci do příští sezóny naučit, neprozradím, nechám si to jako překvapení nejen pro Vás, rozhodčí, ale především pro mé soupeřky.
Pavel Štefela : Příští rok bych chtěl skákat volnou sestavu minimálně se dvěma dvojnými salty, twistem a rudolfem, to jsou salta kombinovaná s vruty.

Co budete dělat o Vánocích ?
Zita Frydrychová : Těšit se z vánoční pohody a dárků, užívat si tatínka (nebývá často doma, pořád je v práci), chodit na bruslení, lyžovat (když bude sníh) plavat a když bude trénink, tak trénovat na trampolíně.
Pavel Štefela : O Vánocích, respektive o vánočních prázninách, bych chtěl jet na lyže, ale nevím, jestli mi to vyjde. Mezitím budu samozřejmě trénovat.

Iva Bubeníková Petra Koňaříková SK GT Litoměřice

Pavel Štefela Jakub Rektořík TJ Rožnov pod Radhoštěm / Sokol Brno-Komárov

Vycházíte dobře se svými synchronními partnery a jak jste se spolu připravovali ?
Petra Koňaříková : S Ivou vycházím velice dobře, jsme velké kamarádky i mimo trampolínu. Před závodem jsme na trénincích trénovaly spíše jednotlivce, hlavě provedení. Synchronnost jsme zkoušely až před začátkem závodu v Praze.
Jakub Rektořík : S Pavlem si docela rozumím, na závodech si vždy máme co říct, takže oba dva víme, co se děje u toho druhého v oddíle. Vzhledem k tomu, že jsme smíšený pár, máme to s přípravou o něco obtížnější, na tréninku si natrénujeme smluvené sestavy a výškově se synchronizujeme až před závodem.
Pavel Štefela : S Kubou vycházím docela dobře, ale protože jsme každý z jiného oddílu, moc se spolu nepřipravujeme, až na závodech.

Budete spolu dále skákat a co chystáte na příští rok ?
Petra Koňaříková : Nového ? No, zatím jsme o tom nemluvily, ale budeme muset zvýšit koeficient na nějaké dvojné a více makat na provedení a synchronnosti.
Jakub Rektořík : Rád bych s Pavlem trénoval i v budoucnu, avšak nevím, zda-li bude oddíl Sokol Brno-Komárov existovat i po Novém roce. Každopádně bych chtěl změnit sestavu a zakomponovat do ní nové prvky.
Pavel Štefela : Příští rok bychom mohli spolu skákat, ale ještě jsme se nedomluvili co.

Na co se nejvíce těšíte o Vánocích ?
Petra Koňaříková : Hlavně na to, že si odpočinu od školy, a taky samozřejmě na cukroví a dárečky !
Jakub Rektořík : Na Vánoce se těším hlavně proto, že nebude škola. Tím pádem nemusím brzo vstávat, spěchat na tramvaj, dohadovat se s učiteli o známkách, atd. To, že budu moci vyspávat do desíti hodin a snídaně na mě bude čekat v kuchyni, je rajská hudba pro mé uši. Také se těším na dárky a na cukroví. No, snad se mi to moje přání splní a nebudu na Vánoce nemocný jako předešlé dva roky.
Pavel Štefela : Na Vánoce se těším z toho důvodu, že budu mít klid od školy. Těším se taky na sníh a na dárky pod stromečkem.

TJ Lokomotiva Liberec Kateřina Doleželová, Zita Frydrychová, Robin Pietschmann, Tomáš Brzek

Očekávali jste vítězství ?
Tomáš Brzek : Vítězství jsem trochu očekával, i když jsem si nebyl jistý. Doufal jsem, že se umístíme do třetího místa, takže mě překvapilo, že jsme se dostali do finále s nejvyšší známkou. Ale poté už jsem věřil, že budeme první.
Kateřina Doleželová : Očekávala jsem jedno z předních míst, pokud dobře skočíme sestavy. Velké díky patří našemu trenérovi, protože sestavil družstvo, které mělo šanci na medaili.
Zita Frydrychová : Já osobně nikoliv, ale ve skrytu duše jsem velice po vítězství toužila (asi jako v synchronech), a to hlavně kvůli našemu trenérovi, který si to zlato za svou péči zasloužil.
Robin Pietschmann : Já osobně jsem vítězství nečekal, jelikož jsem v družstvu A ještě nezávodil a nevěděl jsem, jak se umisťuje. Nicméně jsem nás očekával na 4. nebo 5. místě. Po kvalifikaci jsem ale zjistil, že zatím vyhráváme, a najednou jsem změnil názor a doufal, že bychom mohli skončit jako mistři.

Splnili jste svůj úkol v družstvu a co se Vám nepovedlo ?
Tomáš Brzek : Já si myslím, že jsem svůj úkol splnil. Skočil jsem vše, co jsem chtěl skočit. A co se mi nepovedlo ? Nepovedla se mi volná sestava, ale nedá se říci, že jsem ji doslova zkazil.
Kateřina Doleželová : Nepovedla se mi povinná sestava jak jsem očekávala, proto jsem nebyla tak velkým přínosem pro družstvo, ale i přesto jsme vyhráli.
Zita Frydrychová : Jé, to je spíše otázka pro trenéra, nerada hodnotím sama sebe. Ale pravda je, že jsem se svým výkonem byla docela spokojená. Nepovedla se mi asi spousta věcí a věřím, že kdybych si pustila záznam na videu, tak tam uvidím spousty chyb, ale vzhledem k tomu, že to nemáme na kameře natočeno, tak si myslím, že se mi spíše povedlo než nepovedlo. Nepovedla se mi vyplnit správně karta na synchrony a myslím si, že jsem svoji partnerku připravila o medaili.
Robin Pietschmann : Za ostatní mluvit nemohu a tak můžu jenom říci, že sám ze sebou jsem byl velice spokojen, protože jsem splnil to, co jsem chtěl (nevypadnout a mít slušné provedení).

Jak jste vítězství oslavili ?
Tomáš Brzek : Byli jsme v McDonaldovi a tam jsme si povídali o závodech a "oslavovali". Ale jinak jsme to moc neoslavovali.
Kateřina Doleželová : Abych po pravdě přiznala, tak jsme to neoslavili. Ale všichni jsme byli velmi šťastní a navzájem si gratulovali k výkonu.
Zita Frydrychová : Trenér slíbil, že všichni půjdeme na nějakou dobrotu (prozatím se nic nedělo). Rodiče mi ale koupili plyšového pejska, třídní profesorka mi pogratulovala, trenér mi také pogratuloval a napsal pěkný článek do novin a od babičky jsem dostala sladkosti. Já osobně jsem neslavila, neboť mi připadá, že důležitější je vyhrát "Český pohár", ale s medailemi jsem se kamarádkám a profesorům pochlubila.
Robin Pietschmann : Mamka byla překvapená, jelikož jsem domů přivezl tři medaile (jednotlivci, synchrony, družstva), ale nějak speciálně jsme vítězství neoslavovali.

Co byste chtěli od Ježíška ?
Tomáš Brzek : Já si přeji diskmana a novou peněženku. Jsou to jediné věci, které si přeji, protože jsem o tom zatím moc nepřemýšlel.
Kateřina Doleželová : Nejvíc si přeju diskmana, ale jinak se chci hlavně nechat překvapit.
Zita Frydrychová : Aby všichni v naší rodině byli zdraví a měli se rádi. Jinak bych si přála : lyže, skaedbord, mobil, náušnice a jak říká maminka "jiné drobnosti".
Robin Pietschmann : K Vánocům potřebuji novou desku na skateboard, protože jezdím už pres rok a má dosavadní deska je zničená. Pak bych si ještě přál boty a nějaké maličkosti.