Jak jsme prožívali Světový pohár v Hannoveru 2001
Nový cyklus Světového poháru začal o víkendu 8.-9. června 2001 v německém Hannoveru.
Na čvtrteční sraz u pražského Hlavního nádraží dorazili všichni členové naší výpravy plni elánu a dobré nálady. Ti, kteří se spolehli na služby Českých drah sice s drobným, ale odpustitelným zpožděním. Ostatní se zatím infiltrovali do parku plného národnostních menšin a "nasávali" atmosféru pražského "Sherwoodu".
Cesta probíhala jako obvykle, bez karambolů a s několika menšími ulehčujícími zastávkami, a po sedmi hodinách jízdy jsme se již kochali pohledem na hannoverskou sportovní halu.
Po menší večeři, při které jsme se stihli i ubytovat, jsme halu vzali útokem a nebyl by to Petr Dufek, kdyby okamžitě a bez otálení nevyzkoušel čtyři nové Eurotrampy, které svítily v jinak vcelku ponuré hale.
Po splnění akreditačních povinností nám už nic nebránilo si zatrénovat. Trénink proběhl po tak dlouhé a únavné cestě v poklidu. Nové trampolíny některé z nás mírně zklamaly, protože byly nečekaně měkké.
Byla nám také přidělena naše nová hosteska. Hned v úvodu večera ji Láďa Zeman přisoudil nepěknou, leč přiléhavou přezdívku "Povodeň", které se až do konce zájezdu nezbavila. Někteří z nás ji ale přezdívali romantičtěji - "Vichřice".
Po noci v našem klidném a čistém sportovním hotýlku a nezbytné snídani se rozjel kolotoč tréninků a závodu naplno. Ranní jedenapůlhodinový trénink jsme již absolvovali ve svižném tempu. Někteří si ale nechali síly i na odpolední trénink, který byl ve vedlejší, malé hale, překvapivě také plné nových a konečně tvrdších Eurotrampů.
V 17.00 hodin začal kavalifikační závod jednotlivců a pro všechny z nás bohužel i poslední vystoupení v této kategorii.
Nejúspěšnější byli Petr Dufek a Petra Vachníková, kterým se závod poměrně vydařil, ale na finále to nestačilo.
 Jitka Holíčková po slabší povinné sestavě zahodila trému z předchozích závodů za hlavu a volnou sestavu s přehledem skočila.
Při volných sestavách třetí skupiny závodníků nejdříve Petr Dejl po slušném začátku nezvládl šestý skok a předčasně ukončil sestavu mimo trampolínu a po něm "solidárně" předčasně skončila i Lenka Honzáková, když zastavila po čtvrtém prvku své volné sestavy.
Po těchto nevalných výsledcích jsme upřeli svoje síly k sobotním synchronům a musím konstatovat, že v mužské kategorii jsme vlastní chybou zůstali pověstný krůček od bran finále.
Oba páry dobře zaskákaly povinné sestavy a do volných nastupovaly se solidním základem. Ve dvojici Lenka Honzáková a Petra Vachníková si svůj díl smůly tentokrát vybrala Petra a po zkaženém čtvrtém prvku se ještě pokusila zachránit co se dá, ale už to bylo nad její síly. Po pátém prvku bohužel skončila a naděje na finále se rozplynuly.
Muži rozjeli volnou sestavu ve velkém stylu a v honbě za nominačním limitem ji procházeli i přes koeficient 13,3 bodu vcelku synchronně. V posledním prvku ale Petr Dufek již nestihl včas a hlavně dostatečně nahlas zakřičet na svého oddílového kolegu Petra Dejla svůj úmysl vylehčit v nouzi dvojné salto prohnutě se dvěmi vruty a skočil pouze jednoduché salto.
Touto záměnou se muži připravili nejen o finále, ale také s největší pravděpodobností o nominační limit na červencové mistrovství světa v Dánsku. Ostatní členové týmu si potom tento pár společně dobírali a přiřkli jim trefnou přezdívku "blbej a hluchej". Někteří dokonce posoudili čin Petra Dufka jako odplatu za předchozí závody, kde byl tím, kdo většinou "vylehčoval", Petr Dejl.
Finále tedy v již daleko útulnější hannoverské hale probíhalo bez naší účasti a musíme sebekriticky uznat, že i tak bylo krásné. Poprvé se skákalo novým K.O. systémem, který vzbudil rozporuplné reakce jak mezi závodníky, tak i v publiku. Nic to ale neubralo na kvalitě výkonů těch nejlepších, kterými byli opět ruští závodníci.
V ženách potvrdila roli favoritky Irina Karavaeva a v mužích přeskákal skvělého Alexandra Moskalenka jeho stájový kolega German Knytchev, který zaskákal v poslední sestavě koeficient obtížnosti 16,3 bodu a s jeho přispěním skvělých 42,8 bodu. Dvojice German Knytchev / Alexander Moskalenko vyhrála i závod synchronních dvojic a v synchronech žen dominovaly ukrajinky Olena Movchan / Oksana Tsyguleva před Němkami Anna Dogonadze-Lilkendey / Tina Ludwig.
Banket v luxusním hotelu Marriot jen potvrdil vysoký standard, který nasadili němečtí pořadatelé hned od počátku. Opět jsme banket po vydatné večeři prakticky celý protancovali s vysokým nasazením a skvělý D.J. nás nenechal ani chvíli vydechnout. Chyběl ovšem největší tahoun většiny banketů Jindra Kozubek, který, ač jindy trpí nespavostí, chytil v Hannoveru spavou nemoc a brzy po večeři odešel do hotelu. Řidiči Láďa Zeman a Víťa Michalko v předsálí (aby neohluchli) dlouho řešili své nové pozávodní poznatky (ale i ty již stokrát řešené), aby se pak také odebrali na patnáctiminutovou cestu chladnou nocí do hotelu.
U snídaně jsme se všichni opět v pořádku sešli a už po deváté hodině jsme vyrazili na celodenní pouť vstříc domovům.
Výsledky závodu Světového poháru Hannover (GER) 2001 |
|
ŽENY JEDNOTLIVKYNĚ : |
Body |
PS |
VS |
ko |
ROZ |
FS |
ko |
FS |
ko |
1. |
Irina Karavaeva |
Rusko |
40,3 |
27,9 |
36,8 |
14,4 |
64,7 |
39,7 |
14,4 |
40,3 |
14,4 |
2. |
Olena Movchan |
Ukrajina |
39,3 |
26,9 |
38,9 |
13,9 |
65,8 |
38,9 |
13,9 |
39,3 |
13,9 |
3. |
Karen Cockburn |
Kanada |
38,7 |
28,1 |
38,6 |
13,7 |
66,7 |
38,6 |
13,6 |
38,7 |
14,0 |
17. |
Petra Vachníková |
Česká republika |
61,8 |
27,0 |
34,8 |
12,0 |
61,8 |
|
29. |
Jitka Holíčková |
Česká republika |
56,5 |
23,1 |
33,4 |
9,6 |
56,5 |
35. |
Lenka Honzáková |
Česká republika |
39,1 |
25,7 |
13,4 |
4,4 |
39,1 |
|
MUŽI JEDNOTLIVCI : |
Body |
PS |
VS |
ko |
ROZ |
FS |
ko |
FS |
ko |
1. |
German Knytchev |
Rusko |
42,8 |
28,6 |
42,5 |
16,3 |
71,1 |
42,6 |
16,3 |
42,8 |
16,3 |
2. |
Alexander Moskalenko |
Rusko |
41,8 |
29,1 |
41,0 |
14,9 |
70,1 |
42,7 |
15,5 |
41,8 |
14,0 |
3. |
Guillaume Bourgeon |
Francie |
40,3 |
28,2 |
40,8 |
15,2 |
69,0 |
40,7 |
15,2 |
40,3 |
14,8 |
34. |
Petr Dufek |
Česká republika |
63,0 |
26,5 |
36,5 |
14,2 |
63,0 |
|
47. |
Petr Dejl |
Česká republika |
43,5 |
25,2 |
18,3 |
8,1 |
43,5 |
|
ŽENY SYNCHRONNÍ DVOJICE : |
Body |
PS |
VS |
ko |
ROZ |
FS |
ko |
|
1. |
Elena Movchan |
Ukrajina |
48,0 |
36,6 |
48,3 |
12,4 |
84,9 |
48,0 |
12,4 |
Oksana Tsyhuleva |
2. |
Anna Dogonadze-Lilkendey |
Německo |
47,9 |
36,4 |
48,5 |
11,8 |
84,9 |
47,9 |
11,8 |
Tina Ludwig |
3. |
Ludmila Padasenko |
Bělorusko |
47,5 |
37,0 |
47,9 |
12,1 |
84,9 |
47,5 |
12,1 |
Ekaterina Subbicheva |
11. |
Lenka Honzáková |
Česká republika |
58,2 |
36,7 |
21,5 |
5,7 |
58,2 |
|
Petra Vachníková |
|
MUŽI SYNCHRONNÍ DVOJICE : |
Body |
PS |
VS |
ko |
ROZ |
FS |
ko |
|
1. |
German Knytchev |
Rusko |
49,8 |
37,5 |
51,3 |
15,0 |
88,8 |
49,8 |
15,0 |
Alexander Moskalenko |
2. |
Mickael Jala |
Francie |
49,7 |
36,8 |
50,1 |
14,4 |
86,9 |
49,7 |
14,4 |
Sebastien Laifa |
3. |
Oleksander Chernonos |
Ukrajina |
49,5 |
36,6 |
49,0 |
14,1 |
85,6 |
49,5 |
14,1 |
Zhan Jordanov |
11. |
Petr Dejl |
Česká republika |
77,5 |
35,1 |
42,4 |
11,7 |
77,5 |
|
Petr Dufek |
|